Přeskočit na hlavní obsah

Den. 42. a 43. – Běh na kopec a pod psa

 Středa 19.2. a čtvrtek 20.2.

Den. 42. a 43. - Běh na kopec a pod psa
VO2MAX: 56
Váha: 69.2kg

Tak to pěkně začalo. Snídaně v podobě tři banánů snědena. Tři deci pramenité vody z pětky vypito a venku je krásný slunečný den. Co víc si člověk může na dlouhý běh přát. Mířím zase nahoru do kopců, na horu Entoto. Cestou udělám menší odbočku a stavím se u chrámu Entoto Marian a paláce Menelika II. Tento strejda má údajně na svědomí výsadbu eukalyptů v Etiopii.

Prvních pět kilometrů je lesem do kopce. Odtud je to čtyři po silnici až ke kostelu. Je to poutní místo. Spousta věřících a stánky se svíčkama a dalšími kostelníma cetkama. Jsou tu i vězni. Pod dozorem policistů, vyzbrojených proutkem z euklalyptu, pochodují ve dvojstupech, svázání řetězy a zamčeni zámkem, který bych si nedal ani na dětskou pokladničku. Do kostela nelezu. Jsem v běžeckým celkem dost zpocenej. Kostel jen obejdu a pokračuju směr Entoto.

Mam za sebou 17km a jsem na vrcholu. Na vrcholu kopce. Vrchol blaha si představuju jinak. Tentokrát mi počasí přeje. Je tu dost chladno, ale je vidět. Minule jsem tu stál v mlze. Celou Addis Abeba mám jak na dlani. Chvíli posedím a vracím se zpět. Teď už to mám skoro celé z kopce. Po dvou kilácích musím zastavit. Nohy přestaly fungovat a začínám mít hlad. Trojbanánová snídaně evidentně nepokryla výdej. Běh začíná čím dál tím víc střídat chůze. Nejde to. Nohy jak z olova se už nedají ovládat.

Na 26. to balím úplně. Po silnici to mám do sedla asi 4km. Kolem silnice se buduje cyklostezka ve výšce 3000m. Když jsem tu běžel poprvé, tak tu rovnali podklad. Po měsíci je položenej asfalt a namalovaný čáry. Jsem v sedle. Tady si stopnu taxíka a sjedu dolů, kde si dám ovocnej džus s rohlíkem. Nemyslím už na nic jinýho, než na jídlo a pak na sprchu.

V sedle to po 45 minutách stopování vzdávám a jdu domů pěšky. Dnešek se moc nepovedl. Raději už jsem zbytek dne nevylezl z postele. Ráno se jsem stále rozlámaný a bolí mě hlava. Výklus to trošku spravil a po odpolední masáži se cítím už skvěle. Bude to potřeba. Zítra jedeme na výlet do kráteru Wonchi.

Dobrou noc

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma
Okomentovat
Další informace

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...
Okomentovat
Další informace

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)
Okomentovat
Další informace