Přeskočit na hlavní obsah

Keňa vs. Etiopie



Keňa vs Etiopie


Asi se nevyhnu srovnávání Keňi a Etiopie. Obě země jsou ale natolik rozdílné, že nevím, jestli to půjde. Zatím co v Keni jsem bydleli v Itenu, městečku vzdáleném stovky kilometrů od Nairobi, v Etiopii jsme na dohled od hlavního města Addis Abeba. 

Začnu tedy postupně:

Pasová kontrola
•Keňa - několikaminutové snímání otisků a skenování obličeje. Připadal jsem si jak za dob totality, když jsem přejížděli hranice k našim bohatším sousedům (samozřejmě bez těch elektronických vymožeností)

• Etiopie - razítko do pasu a jde se

Volání a internet
 • Keňa - funguje i česky operátor. Vyřízení datové karty trvá asi 30min, je k tomu potřeba i pas. Internet frčí jak o život.

• Etiopie - na letišti je stánek operátora zavřený (není se co divit, je jedna hodina ráno). Český Vodafone nefunguje, nikam se nedovoláte. Internet mimo hlavní město je neskutečně pomalý, a i wi-fi v dražších restauracích neustále vypadává


První dojem
• Keňa - Afrika se vším všudy. Přecpané mininibusy, zajímavá krajina. Hurá jsem zde

• Etiopie - proboha kde to jsem?! Budu bydlet ve slamu? Všude v okolí odpadky. 

Druhý dojem 
 • Keňa - stálé je co objevovat

• Etiopie - až na ty všudypřítomné odpadky se tu dají najít pěkná místa. Vsadím se, že dál od hl. města to bude víc africké


Jazyk 
 • Keňa - nerozumím ničemu, ale díky britské kolonizaci mluví všichni perfektně anglicky 

• Etiopie - nerozumím ničemu, ale díky italské kolonizaci nemluví jinak než amharsky (etiopsky). Sem tam někdo ovládá pár slov anglicky.


Ubytování
Toto je asi hodně závislé na Vašich finančních možnostech, tak jen napíšu, jak jsem kde bydlel. 

• Keňa - doma u Jirky Homoláče zdarma. 

Ubytování skromné, občas bez vody (pouze studená), atmosféra velmi přátelská. Zpětně mohu konstatovat, že to mělo nádech romantiky 

• Etiopie - soukromý penzion vynikající běžkyně Mimi Belete, cena cca 150,-/den. Povlečená postel, vlastní sprcha se sedacím záchodem. Většinou tekoucí teplá voda. Na vyžádání i večeře. 


Lidé 
• Keňa - přátelští, někdy trochu plašší. Zvláště ženy si při dotazu zakrývají obličej a stydí se.

• Etiopie - odpoví na kývnuti, usmějí se, občas při běhání vás povzbuzují a říkají "welcome in Ethiopia "

Děti 
 • Keňa - vesele na vás pokřikují "hajajů" (how are you), do školy chodí v uniformě a většinou to vypadá, že i rádiy. Ve městech se občas dokazují na sweets někdy i money, ale vždy prvně pěkně pozdraví.

 • Etiopie - zásadně nezdraví, tedy pokud se za pozdrav tady nepovažuje pokřikování "money money" nebo "china". Abych jen nekřivdil, tak se tu najdou světlé výjimky 


Jídlo 
 • Keňa - ugaly, placky, fazole fazole fazole. Za 14 dní jsem už přestával mít chuť na cokoliv a raději jedl jen ovoce.

• Etiopie - vliv italské kolonizace je tu znát: pizza, pasta..... Všechno je to chutné. 

Doprava
• Keňa - matatu = přecpaný minibus, který zastaví všude 

• Etiopie - minibus = přecpané matatu, které zastaví všude. Plus tu jezdí tuktuky a koně 


Běhání
• Keňa - v Itenu potkáte běžce na každém kroku. Jsou tu společné výběhy, jsou stanovené dny pro dlouhý běh, fartleky atd. Cesty jdou kamenité a pořád tam něco jezdí a práší. Krajina je nádherná.

• Etiopie - běžců je tu taky hodně, ale každý si tu běhá tak nějak sám, nebo v menších skupinkách. Provoz mimo silnice není skoro žádný. Cesty jsou kamenité a někdy dost obtížné. Za pěknou přírodou se musí utéct kousek dál do lesa (cca 2km)

Pokud mě něco napadne, tak to tu ještě doplním, nebo v závislosti na zážitcích upravím.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)