Přeskočit na hlavní obsah

Den 9. - Kopytem sem ...



 Pátek 17.1.

Den 9. - Kopytem sem ...

Aklimatizace: 2250/2700m
Váha: nevím.

Nevážil jsem se a raději ani nechci. Začal jsem ujíždět na místních koblihách. Garmiňácké hodnocení stavu aklimatizace se zpomalilo a naskakuje dnes už po sto výškových metrech. To mne ale neodradí od tréninku s Davidem a Čurdou. 16km v tempu 4:05 ale není trénink pro mě. Takové tempo jsem schopen držet maximálně na desítce a nejlépe v nadmořské výšce pod hladinou moře, a ne ve 2600m.

Sjeli jsme kousek níž, bliž k centru Sululta, kde se rozkládá široká travnatá pláň. Je to cca 8km od našeho bydliště. Jedeme místním minibusem a za pár minut jsme tam. Ještě musíme najít místo, kam si dáme batohy s věcma (po brněnsku je to správně) na převlečení. Většinou se to řeší tak, že je necháváme v nějakém místním obchůdku. S narůstající vzdálenosti od hlavního města, se zhoršuje i znalost angličtiny. I takové univerzální slovo, jako je banán, se řekne úplně jinak "muzi". Po několika marných pokusech vysvětlit o co nám jde, nacházíme úschovnu u jedné paní v obchodě se smíšeným zbožím.

Vybíháme. 2km rozklus v pětkovým tempu jsem ještě schopen držet. Po rozcvičce se však loučím a jdu si svoje. 5:20 se zdá optimál pro mě. Je to fakt placka. Travnatá louka, kam až oko dohlédne. Dá se běhat i mimo cesty. Jen půda je občas rozdupaná od kopyt krav a někdy se musí překročit zavlažovací kanál. Když běžím kolem viditelně nadržného býka, beru to raději oklikou. Nerad bych se stal součástí jeho harému. Do místa srazu dobíháme téměř společně. Já po 11km + výklus 2 a kluci 16+4km.

Paní ze stánku nám vrací věci. Prý pracovala dřív v Dubaji, ale nechápu, jestli tam pracovala deset let, nebo to bylo před deseti lety. Podle obličeje její věk nedokážu odhadnout, ale má dvě malé děti. Pro zpáteční cestu volíme zase minibus. Zastavuje co pár metrů. Vždycky se najde místo pro dalšího cestujícího, i kdyby to mělo být na klíně (snad i na hlavě).Na silnici leží kopyto s kusem nohy. Óóó běžecký bože dej, ať tak nedopadnu. Odpoledne už jen oběd, spánek a na rychlý (rychlejší) net do restaurace. 

Dobrou noc











Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma
Okomentovat
Další informace

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...
Okomentovat
Další informace

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)
Okomentovat
Další informace