Přeskočit na hlavní obsah

Den 8. - Shopping se nekoná



 Den 8. - Shopping se nekoná

Aklimatizace: 2150/2700m

Váha: 73.5kg

Ráno vybíhám sám. Běžím do nedalekého lesíka. Až na ty všudypřítomné odpadky, je tam pěkně. Vyšlapané cestičky křižují jedna druhou. Za chvíli ani nevím kde jsem. Ale ztratit se tu nedá. Středem vede jedna velká cesta , po které občas projede nákladní auto na nedalekou stavbu. V plánu je 10km. Musím už pomalu začít prodlužovat trasy. Sice jsem tu na dovolené, ale rozhodně to tu nechci proflákat. Vždyť tu běhám s elitou, a to nejen s tou světovou, ale hlavně s tou Českou. S klukama, kteří to všechno vymysleli, zorganizovali a bez který bych tu nikdy nebyl: "David Vaš, Jirka Čurda Csirik".

Na oběd je mango-papájový džus (strašný slovo :)) . Původně byl v plánu klasický oběd, ale juice byl tak hustý, že to bohatě stačilo.

Objevil jsem nedaleko sportovní shop, tak se tam vydávám na obhlídku. Jsem zklamaný. Letos si asi žádnou výbavičku nepřivezu. Nic moc tam nemají.

Cestou zpět to beru oklikou. Google mapy nejsou moc aktuální. Snad jediná správně zakreslená cesta je ta hlavní z Addis Abeba. Prostě zkouším cesty pokus - omyl. Děti na mě pokřikují a dožadují se peněz. V jedné uličce jich je na mě asi 15. To už je moc. Začínají se po mě sápat. Trochu zvýším hlas a hned je klid. Děti jsou fuč.

Konečně vidím svou první etiopskou opici. Leze někomu ze zahrady. Nechce se ale moc fotit.

Právě asi skončila škola. Horda školáčků se valí proti mně. Očekávám další atak. Potutelně se usmívají a špitají si mezi sebou. Připravuji si hlasivky na hrdelní řev. K mému překvapení anglicky pozdraví, plácnou si a se smíchem utíkají svým směrem.

Míjím kostel, u kterého je starý hřbitov. Řada náhrobků je poničených a zase jsou všude odpadky. Kousek dal je hřbitov nový. Tady už jsou hroby udržované , ale odpadky jsou i tady.

Jsme asi 20Km od hlavního města, čímž si vysvětluju, že tu není až taková chudoba. Většina domů je pěkných. Jsou to takové malé pevnosti "můj dům, můj hrad". Každý dům je obehnán vysokým plotem s ostnatým drátem a se zdobenou vstupní branou.

Protože mám zatím jen dopolední tréninky, tak mám odpoledne volno na prohlídky okolí a taky na čtení.

Konečně jsem dočetl rozečtené knížky z loňska, co jsem měl v Keni (ve čteče). Jedna z nich byla "Běhání s Keňany".

Dobrou noc







Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)