Přeskočit na hlavní obsah

Den 7. - Zuby: všechny a už nebolí


 

Den7 15/1

Aklimatizace: 2000/2700m

Váha: 74kg

Zuby: všechny a už nebolí

Ráno v 7 jdu běhat s Hankou. Pár dnů zápasila s rýmičkou, tak teď zkouší, jestli to teď už půjde. Dáváme pomalejší 7,5km okruh. Pořád funím jak lokomotiva, ale už se u toho cítím líp a postupně začnu navyšovat. Jakmile Garminy ukáží aklimatizaci 2700/2700 začnu dělat dvojfáze. Ale na to je ještě pár dní čas.

Brzký návrat z tréninku se dnes hodí. Mám objednanou masáž na 9h. Masér je místní špička. Masíruje zde takové legendy, jako je Mo Farah (doufám, že ho tady aspoň někde zahlédnu), nebo naše bytná Mimi Belete (hezké jméno, že?), běžkyně středních a dlouhých tratí.

Dle očekávání masáž bolí jak prase. Zatínám zuby, abych neječel na celej barák. Masér se jen pousmívá. No jo, sporťáci mají prostě práh bolestivosti někde jinde. Z masážního lehátka jsem se svezl rovnou na gauč a pozoruju jak se teď bude nechat masírovat David. O poznání míň se u toho šije, než já.

Kluci měli dopoledne dlouhý běh, a tak odpoledne je věnováno relaxaci. Procházkou lesem jdeme do Yaya resortu, kde je sauna a silnější wifina.

Dobrou noc

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma
Okomentovat
Další informace

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...
Okomentovat
Další informace

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)
Okomentovat
Další informace