Den 6. - Stoupám výš

 

: 1850mnm (zbývá 1150)

Váha: 74kg (odletová 78kg - moje, ne zavazadel)

Bolest zubů: ustupující

Včera jsem měl průzkumný běh do okolí a narazil jsem na ideální terén na běhání kopců. Budoucí silnice, zatím bez asfaltu, a co víc, bez dopravy.

Dnes mají kluci v plánu kopce (6x 200m)×3. Terén se líbí. Přidávám se k nim. Ze začátku funguju jako kameraman, a pak se přidávám se svou zkrácenou verzí (6× 150m)×2. I tak poslední metry lapám po vzduchu, jak kapr na suchu.

Na oběd jdeme do naší nově objevené "samoobslužné" restaurace. Zkouším trošku z každého hrnce. I obyčejná čočka se dá připravit na způsob "Sauce Bolognese". Je to skvělé.

Poprvé od svého příletu piju kafe. Pravá etiopská káva nemá chybu. Jen sledovat její přípravu, je zážitek. Na žhavých uhlících se spatří a nalévá do miniaturních šálků. K tomu ještě aroma kadidla, přidává tomuto obřadu pocit výjimečnosti. Celá tato taškařice vyjde na necelých 5Kč . Jen příště si dám méně cukru. Nebo žádný ;)

Po obědě mám v plánu pěší túru do okolí. Stoupám do okolních lesnatých kopců. Je tu krásně a boží klidu. Jdu kudy se mi chce. Nemám pevnou trasu, jen chci jít nahoru. Jsou tu široké cesty, které se místy mění ve vyschlá koryta řek s několikametrovými průrvami, končící hradbou neproniknutelného křoví. Stovky vyšlapaných cestiček se pak opět někde spoji v schůdnou cestu. Ve výšce 2900m a po 5km stoupání se dostávám k hřebeni. Bohužel tu vede asfaltka. Dolů taky moc vidět není, protože jsou tu všude dost vysoké keře. Je to tu fakt krasný. Jediný co nechápu, jsou malé hromádky skartovaného papíru všude po lese. Celkem našlapu 12km. Pěkný výlet to byl. Příště to zkusím dál a hlavně výš. Chci se dostat na 3000m.

Dobrou noc