Přeskočit na hlavní obsah

Den 3. - Poprvé ve velkoměstě

 Ráno před snídani jdeme s Hankou 9km. Pořád nejsme aklimatizovaní, a tak tempo je jen o něco rychlejší než chůze. Nadmořská výška 2700m je znát. Těžké nohy a vysoká tepovka je toho důkazem. Navíc mě v noci začal bolet zub. Doufám, že je to jen změnou klimatu, a že to brzo přejde.



Dnes je v plánu výlet do hlavního města Addis Abeba. Jedeme všichni čtyři. Vzdálenost na okraj města je necelých 20km, ale cesta trvá hodinu. Ještě než dojedeme do cíle, musíme překročit menší sedlo ve výšce 2800m. Převýšení to není sice velké, ale úzká silnička přecpaná těžkými nákladními vozy a přijíždějící dodávky a osobáky, vytvoří solidní zácpu. Z vrchu je nádherný výhled na celé město. Bohužel není prostor k zastavení. Stejnou rychlostí jak jsme jeli nahoru , sjíždíme i dolů. Město je přecpané auty a lidmi. Jsem rád, že nás náš průvodce usadil do restaurace a sám se vydal směnit naše eura. Na černém trhu dostane mnohem lepší kurz než v bance. Všichni si dáváme pizzu. Itálie se pokoušela tuto zemi kolonizovat. Nepovedlo se , ale italská kuchyně tu zůstala. V každé restauraci jsou těstoviny, pizza a další jídla ala Itálie. Už jsem jedl lepší pizzu , ale jíst se to dá. Byla sice malinká, ale tak sytá, že ji nikdo z nás není schopen sníst celou.

Dnešní návštěva města není o památkách a prohlížení si města, ale o nákupech. Musíme nakoupit zásoby. V okolí ubytování se dají koupit jen základní potraviny.

Jen doufám, že takové výlety nebudeme provozovat často. Jsem vyčerpán. Na cestu zpět bereme soukromé taxi jen pro nás čtyři. Je sice dražší, ale pohodlnější. Pokud si zrovna nezakrývám oči, tak sleduji okolní frmol. Mám pocit, že tu neexistují žádná dopravní, ani jiná, pravidla. Auta předjíždějí ze všech stran. Kdo je rychlejší, jede. Cestou vidím i pár dentálních klinik. Snad nebudou potřeba.

Dnešní večeři připravila Mimi. Majitelka našeho ubytovaní a vynikající běžkyně. Jídlo bylo moc dobré.

S námi tady bydlí i šestice atletů z Maroka. Pozvaní na narozeninovou party neodmítáme. Ochutnáváme Marocké sladkosti a zapíjíme skvělým čajem.

Dobrou noc









Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)