Přeskočit na hlavní obsah

Den 22. a 23. - Tak si tady jen tak smažím a trénuju

 Čtvrtek 30.1. a pátek 31.1.

Den 22. a 23. - Tak si tady jen tak smažím a trénuju
Aklimatizace: stále 2650/2700
VO2MAX: 51 (odpoledne 53)
Váha: 70.4kg

Včera jsem neměl už sílu psát. Dopolední čtrnáctka, prací povinnosti, příprava palačinek, mě zmohly natolik, že i odpolední trénink jsem odkroutil jen tak na půl. Pereme si tu sami. Samozřejmě růčo. Praní, samo o sobě, není až tak velký problém, ale občas bývá problém sehnat vodu a nádoby na praní (lavór a kýbl). A až to všechno vyperete, tak si ještě musíte vybojovat místo na šňůře. A taky ulovit pár kolíčků na prádlo. Těch je tu mizivě málo a dost tu fouká. Takže, co není přikurtované, tak se za chvíli válí na zemi v prachu a můžete začít znova.

Už asi tři dny jsem neustále myslel na palačinky. Nakoupily jsme suroviny a pak jsem stál hodinu u plotny a smažil. Byla toho celkem slušná hromada. Aby ne, z dvanácti vajec a litru mléka. To se pak nemůžete divit, že se mi už nechtělo moc trénovat. No jooo, ochutnal jsem. Jednu před tréninkem a dvě k večeři.

Dnešní trénink nebyl taky žádný lážo plážo. Běhali jsem zase kopce 3×(6×150m). Kluci měli to samé , ale v prodloužené verzi 250m. Cestou zpět jsme se stavili na ovocnej džus a k tomu bábovku. Oběd a po něm aspoň jeden koblížek. Neskutečná žravost mě doprovází celý den. Po odpoledním výklusu, který stál za prd, jsem dostal neskutečnou chuť na cokoliv. Vydal jsem se do obchodu a skoro ho vykoupil. 2 coly, 1 oplatky vanilkové, jedny cappuccino, 1 chipsy, dvě balení arašídů a na vybalancovaní nutriční hodnoty jedno kilo banánů. A teď to všechno sežeru.

Čekají mě dva dny volna od běhání. Zítra jedeme na celodenní výlet do Addis Abeba a v neděli je den odpočinku. Půjdu jen do posilovny a sauny.

Dobrou noc

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)