Je pátek jedna hodina ráno. S menším zpožděním přistáváme na letišti v Addis Abeba. Pasová kontrola proběhla hladce a i zavazadla na nás čekala na páse. Tím ale idylka končí. Vodafon v této zemi nefunguje, stánek operátora otevírá až v 7h ráno, domluvený taxikář je ochoten pro nás přijet až za svítání (cca v 5, ale nemáme se mu jak dovolat). Zatím využíváme letištní Wi-Fi, ale nevíme, kdy nás odpojí. Situace vypadá nevesele. Jsme na cestě už dlouho a únava se začíná projevovat. Hanka se snaží kontaktovat Davida , ale ten bude nejspíš spát a já se před odletovou halou snažím sehnat náhradní dopravu. Nemáme ale přesnou adresu a název ubytování nikomu nic neříká. Pár taxikářů se sice nabízí, ale nevěřím jim, že by to našli. Zase nám ale štěstí přálo. David se nám ozval zpět a předem objednaný taxikář se objevil sám od sebe o dvě hodiny dřív. Cesta dlouhá něco málo přes 20km trvá skoro hodinu. Konečně jsme na miste. Je hodně brzo, ale i tak nás David s Čurdou vítají a ukazují naše bydlení. Vysílením padám do postele. Po probuzení jdeme rovnou na oběd do místního lokálu. Etiopská strava je dobrá, akorát si nějak nemůžu zvyknout jíst rukama. Po návratu vybalíme věci z batohů a ještě doháníme spánkový deficit. Odpoledne už jen lehké proběhnutí. Jsme ve výšce přes 2700m a je to znát. 7km úplně stačí. Musíme začít pomalu. Na večeři jdeme do cca 3km vzdálené hospody. Jediná možnost, jak se dostat na Wi-Fi. Zítra jdeme do hlavního města na výlet tak snad seženu místní SIM kartu.
Komentáře
Okomentovat