Přeskočit na hlavní obsah

Den 19. - Mokrá Afrika

 Pondělí 27.1.

Den 19. - Mokrá Afrika
Aklimatizace: stejná jak včera
Váha: nevážil jsem se
VO2MAX: 50

"Už odjíždějí i kejklíři. Bude tady smutno." Smutno tady možná bude, ale bude taky klid. Odjíždějí totiž naši spoluobyvatelé guesthousu, Maročané. Jsou to veselí lidé, ale na můj vkus trochu hluční. Budiž jim omluvou, že dělají skvělý čaj a palačinky. Trénovali tady něco přes měsíc.

Dnes je také den velkého úklidu. Vrací se "šéfová" Mimi ze závodu v Osace, tak musí být naklizeno. Zaběhla maraton v čase 2:22, skončila na druhém místě. První doběhla místňačka z Japonska. Úklid probíhá zajímavě. Celá chodba se zaleje vodou, až stéká o patro níž, a pak se obrovskou stěrkou žene ven. Prostě potopa světa. Asi je to potřeba. Práší se tu hodně a jemný prach se dostane všude.

Už dva dny na mě řvou Garminy stav zvýšené zátěže a že bych se měl pohybovat v nízké aerobní zátěži. Proto dnes volím výklus. Stejně ale pořád lezu do aerobní zóny. Odpoledne zase posilka. Zítra už ale dám fakt pauzu od běhání. Chci jít do hor, co vidím od nás z okna. No uvidím. Ráno se rozhodnu podle počasí.

Dobrou noc


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n
Okomentovat
Další informace

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)
Okomentovat
Další informace

Den 44. - Ztracený ráj

 Pátek 21.2. Den 44. - Ztracený ráj   VO2MAX: 56 Váha: 69.8kg Vím, že jsem tu hlavně kvůli běhání, ale taky rád cestuju a poznávám. Nebylo to lehké, ale podařilo se mi přemluvit alespoň Hanku a Čurdu na jednodenní výlet. David se drží pevně svého tréninkového plánu a zůstal doma. I tak ale byla podmínka, že odběháme ranní trénink cestou. Budíček 5:40, plánovaný odjezd 6:00, v 6:15 pobíhám kolem domu a vyhlížím řidiče. 6:25 přijíždí maxi dodávka. Každý máme jednu troj sedačku pro sebe a ještě jedna řada zůstává volná. Zbytečně moc prostoru, ale aspoň máme pohodlí. Dnes to bude třeba. Strávíme dost času v autě. Prvně se musíme promotat Addis Abebou. Projíždíme moderní častí, kde jsme ještě nebyli. Míjíme vládní budovy, Ethiopian Broadcasting Corporation (místní verze BBC), Národní divadlo a spoustu nově vznikajících výškových budov. Všechny staví Číňani.  30 kilometrů dlouhá cesta, nám díky dopravní zácpě trvá hodinu a půl. V osm hodin jsme konečně na silnici vedoucí do Sebety. Tady, na
Okomentovat
Další informace