Den 12. - Etiopský masakr

 Pondělí 20.1.

Den 12. - Etiopský masakr

Aklimatizace: 2450/2700m (zase se to zpomalilo)
Váha: 72.6kg

Dnes se pokusím překonat nadmořskou výšku 3 tisíce metrů. Každý kopec, který jsem do teď vylezl, končil těsně pod. Vybíhám po osmé hodině. Běžím pomalu. Nevím kam až poběžím, tak musím šetřit síly. Spíš chůzí, než během vyšplhám do sedla, odkud vede příjemná silnice po hřebenu kopce. Většina aut jede stejným směrem. Ale podle zákonů schválnosti, se dvě auta musí zrovna míjet, když projíždějí okolo mě. Naštěstí jich díky svátku nejezdí moc.

Čtyři kilometry silnice neustále stoupá. Konečně vidím vrchol a na něm kostel. Možná je to i klášter. Je obehnán vysokou zdí, má spoustu přilehlých budov a motá se tu bezpočet podivně oblečených lidí. Asi mniši. Příchozí se zastavují před branou, pokřižují se, políbí zavěšené obrazy a pak vstupují dovnitř.

Divám se na hodinky. Ukazují 2973mnm. "Sakra". Takové boží místo a musím klít. Nejde jinak. Musím pokračovat dál. Od kostela se silnice prudce svažuje do vesnice, kde probíhají oslavy Timkat. Za vesnicí je další kopec. Snad bude o pár metrů vyšší, než ten s kostelem.

Uhýbám z asfaltky a běžím po prašné cestě stále výš. Cestou míjím místní zabijačku. Pašíci v této zemi nejsou v kurzu, a tak se tu zabíjí kráva. Naštěstí už byla mrtvá, když jsem běžel kolem. Byl jsem přizván alespoň na stahovaní z kůže. Nedělalo mi to moc dobře, tak jsem raději pokračoval dál. 12. kilometr a hodinky konečně ukazují 3023m. Točím to a vracím se domů.

Kluci včera viděli sraženou hyenu u cesty, tak ji chci vyfotit, ale už tam nebyla. Stejně už bylo masakru pro dnešek dost. Hodilo to celkem 21km. Po oběde se jdeme podívat na slavnosti. Přicházíme, zrovna když se průvod dává do pochodu. Kněží pod baldachýnem a za nimi dav zpívajících lidí kráčí po silnici pokrytou červeným kobercem. Ten je vždy za průvodem smotán, aby byl opět rozvinut před křepčícím davem. Podle wikipedie se jedná o svátek Timkat (křest). Jde o oslavu, kdy Ježíš křtil v řece Jordánu.

My jsme slavnost zakončili v místním pekařství, kde nám sličná pekařka prodává skoro českou bábovku.

Dobrou noc