Přeskočit na hlavní obsah

Den 11. - Jsem pokřtěn

 Neděle 19.1.



Den 11. - Jsem pokřtěn
Aklimatizace: 2400/2700m
Váha: 73.2kg

20. leden je zde státní svátek. Křesťanský svátek , kdy Ježíš křtil v řece Jordánu. Oslavy začínají už o den dřív, tedy dnes. Vyzdobené ulice se od pravého poledne začnou zaplňovat lidmi a průvody vystrojených lidí míří ke kostelům. Doprava je minimální a je slyšet jen kázání místního kněze (připomínající spíš komentář ke koňským dostihům), nebo sborové zpěvy místního obyvatelstva.

Den volna byl znát již při odpoledním tréninku. Běžců se v okolí pohybuje jen minimálně. Spíš se tu dnes pěstuje fotbal. Objednaný masér přichází kvůli dopravě s dvouhodinovým zpožděním. Dnes je křest i pro mě. Předplatit jsem 3x týdně posilovnu a saunu. Snad bude víra má pevná a 12 lekcí odchodím. Svátek nám ale překazil zítřejší plány. Chtěli jsme jet na celodenní výlet do hl. města. Kvůli omezené dopravě to ale raději odkládáme.

Zítra zkusím o tomto svátku zjistit víc.

Dobrou noc

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Den 49. – Bye bye Etiopia

 Středa 26.2 Den 49. - Bye bye Etiopia VO2MAX: 55 Váha: 68.1kg Uteklo to jak voda. Poslední den v Etiopii. Den, hodinu a padesát minut. Odlétáme totiž až po půlnoci 27.2. Celkem 50 dní na cestě. Právě sedím na letišti a čekám s Hankou na let do Vídně přes Istanbul. Kluci mají před sebou ještě měsíc plného tréninku a přiletí rovnou na Pražskou půlku. Snad jim jejich přání vyjdou a zaběhnou časy, jaké si představují. Vše co jsem tady zažil, jsem se snažil napsat a trošku vám přiblížit. Byl jsem tu hlavně kvůli běhání , ale poznal jsem i pár zajímavých míst a hlavně zajímavých lidí. Etiopie má co nabídnout. Bylo to tu super a snad bude ještě možnost se sem podívat a trošku víc ji protestovat. Neshledanou doma

Den 45. - 47. – Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny)

 Sobota 22.2. - Pondělí 24.2. Den 45. - 47. - Ene bene Lexa střeva lezou ze psa (teda z hyeny) VO2MAX: 57/55 Váha: 68.5kg Čím dýl jsem tady, tím víc se mi tu začíná líbit. Postupně poznávám okolí a už vím kam jít, abych našel panenskou přírodu bez odpadků. Vím kde se dá běhat po asfaltu a kde najdu rovnou šotolinovou cestu. Vím jak jezdit místní dopravou a vím jak chutná místní jídlo. Taky vím, že místní lidí jsou v naprosté pohodě. Při běhaní vás povzbuzují a volají "welcome to Ethiopia", občas i s vámi kousek běží, rádi si povídají a dokonce se mi stalo, že z toho mála co mají mi chtěli zaplatit v pekárně chleba, nebo v bufetu džus. Na pozdrav odpoví s úsměvem a co si dohodnete, tak to platí. Ovšem děti, děti to je jiná kapitola. "Jsou jak trpaslíci. Jsou všude." Kdykoliv vás uvidí, začnou neúnavně ječet "give money" v lepším případě "China". Fakt to leze na nervy. Ale třeba z toho vyrostou. Sobota byla spíš regenerační. Sedm kilometrů výklus n...

Den 48. - Beer Fest

 Úterý 25.2. Den 48. - Beer Fest Ráno bylo jen lehčí proběhnutí. Na oběd jsem testoval jehněčí. Moc mi to nejelo. Pořád jsem viděl na talíři ovečku. Pak mě testoval Čurda. Šli jsme na pivo. Dal jsem čtyři. Dál už nic ....... Chrrrrrrrrrr Točené pivo tu má tak 1.5dcl. Je trošku silnější, ale domů jsem došel po svých:)